Komáří vížka


Na Komáří bez komárů
11. 03. 2006

Už je to pár let, co Severka navštívila Komáří vížku. Tenkrát jsme si výhledu příliš neužili, celý vrchol byl v mlze. A jak jsme dopadli letos?



Cesta nám nezačala zrovna nejlépe. Díky kvalitním službám Českých drah a jejich oblíbeným zpožděním jsme do Bohosudova dorazili déle, než jsme plánovali. Alespoň jsme si malinko prohlédli centrum Ústí nad Labem, i když se nám příliš nelíbilo. A bohužel navíc nám ani nepřálo počasí. Kroupy, déšť, mraky, vítr... To užnám začínalo být jasné, že Komáří vížka je pro nás asi zakletá.

S větším zpožděním jsme dorazili do Bohosudova. Pohled na v mracích utopený vrchol Komáří nám napovídal, že neuvidíme zase nic. Ale to nám nebránilo v tom, abysme se nesvezli sedačkovou lanovkou nahoru. Cestou jsme mohli vidět alespoň část Českého středohoří, než naše sedačky pohltily mraky a naše obličeje a ruce zima. Na vrchlu jsme si dali v restauraci teplý čajíček a jen co jsme se ohřáli, seběhli jsme z Komáří dolů do Krupky na vlak. Než nám jel, ještě jsme stihli jeden čajíček na zahřátí.

A teď už víme, že na Komáří vížku se nevyráží v březnu, ale v létě, kdy svítí sluníčko. Jen máme takový pocit, že až my tam pojedeme, tak bude do pátku hezky, v sobotu mlha a v neděli... To už je Vám asi jasné... Tak za pár let to zkusíme...


zdroj: http://toseverka.unas.cz